Albína

Základem jména je latinské přídavné jméno albus, tedy bílý, světlý, bělostný. Z něj vzniklo římské rodové příjmení Albinus a jeho ženská obdoba Albina, kterou nosily příslušnice rodů odvozujících svůj přídomek právě od světlé pleti nebo vlasů. Význam se proto obvykle vykládá jako bílá, bělostná, případně světlovlasá.

Do českého prostředí se jméno dostalo spolu s církevním kalendářem, tedy přes latinu jako jazyk liturgie a vzdělanců. Nikdy nepatřilo k nejčastějším, drželo se spíš v okruhu jmen, která se v rodinách dědila po babičkách a kmotrách. Podobným způsobem se u nás zabydlela i mužská varianta Albín.

Ze stejného latinského kořene vyrostla celá řada jmen. Blízko mají Albín, italské Albino, dále Alban a Albána, které se odvozují od jména Albanus, a v přeneseném smyslu i zeměpisná pojmenování typu Alba. Naopak Albert a Alberta mají původ germánský a s bělostí nesouvisejí, i když se zvukově nabízejí.

Datum 16. prosince odkazuje na svatou Albínu z Cesareje, mladou mučednici z 3. století, která podle tradice zahynula za pronásledování křesťanů v palestinské Cesareji. Její kult se držel především ve východním Středomoří a v Itálii, kam podle legendy byly přeneseny její ostatky. Do středoevropských kalendářů se jméno dostalo právě díky ní a na stejný den je zapsané i na Slovensku a v Polsku.

V českých matrikách se Albína objevuje spíš rozptýleně, často v měšťanských rodinách 19. století, kdy byla móda latinských a vznešeně znějících jmen silná. Vlna přízně jí přála hlavně v první polovině 20. století, potom pomalu ustoupila oblíbenějším jménům. Zůstala však v kalendáři a s ní i tradice adventních oslav svátku.

Albína dnes patří mezi jména, která se téměř nedávají, a právě proto zní svěže. Neopotřebovalo se hromadným užíváním, takže nositelka bývá ve škole i v práci jediná svého druhu. Vnímáme ho jako tradiční a mírně starosvětské, zároveň ale ne směšně staromódní, protože domácí podoby Albínka nebo Bína znějí docela mazlivě.

Nejčastěji ho dnes nosí ženy staršího a středního věku, u novorozenců se objevuje jen výjimečně a většinou jako vědomá volba rodičů, kteří chtějí jméno s historií a jasným významem. Adventní datum svátku mu navíc dodává zimní, trochu svátečně bílý nádech, který se s významem jména potkává až nápadně dobře.