Anastázie

Základem jména je řecké slovo anastasis, tedy „povstání, vzkříšení“. Vzniklo spojením předpony ana ve významu „vzhůru, znovu“ a slovesa histanai „stavět, postavit“. Doslovný smysl je tedy „ta, která byla znovu postavena na nohy“, v přeneseném významu „znovuzrozená“.

Jméno patří k nejstarší vrstvě křesťanských jmen. Vzniklo v prostředí raných křesťanských obcí, kde odkazovalo přímo na velikonoční zvěst o zmrtvýchvstání, a rodiče ho dávali dětem jako vyznání víry. Mužským protějškem je Anastáz, latinsky Anastasius, které nosilo i několik papežů.

Do češtiny se jméno dostalo přes latinu a církevní kalendář, podobu Anastasia znají téměř všechny evropské jazyky. Ve východní Evropě se z něj vyvinula velmi oblíbená ruská Anastasija s domáckým tvarem Nasťa, u nás se vedle plné podoby dlouho užívala zkrácená Stázka. Příbuzné je i jméno Anastázius a vzdáleně také všechna jména odvozená od téhož řeckého slovesného kořene.

Křesťanská tradice zná hned několik světic tohoto jména. Nejznámější je Anastázie Sirmijská, mučednice z doby Diokleciánova pronásledování, jejíž památka připadá na 25. prosince. K dubnovému datu se váže dvojice římských mučednic Basilissa a Anastázie, které církevní tradice připomíná právě v polovině dubna. Občanské kalendáře se v datech různí, na Slovensku má Anastázia svátek 30. dubna a v Polsku Anastazja až 27. února.

V českých zemích nebylo jméno nikdy masové, ale ani cizí. Ve středověkých matrikách se objevuje v latinské podobě Anastasia, v mluvě se z něj rychle stala Stázka nebo Stáza. Venkovské prostředí je znalo spíš v této zdrobnělé podobě, plné jméno působilo knižně a slavnostně.

Ve dvacátém století jméno téměř vymizelo a spojovalo se hlavně s ruským prostředím, zejména díky velkokněžně Anastázii a legendám o jejím přežití. Zpět do českých rodin se vrátilo až s novou vlnou zájmu o dlouhá jména zakončená na -ie.

Anastázie dnes působí vznešeně a trochu pohádkově. Řadí se k jménům jako Amálie, Rozálie nebo Eliška, tedy k dlouhým melodickým tvarům, které se po desetiletích ústraní vracejí do porodnic. Rodiče na něm oceňují, že je vzácné, ale nikdo ho nemusí hláskovat.

Praktickou výhodou je široká zásoba domáckých podob. Malá Anastázka může být doma Áňa, ve škole Stázka a v dospělosti používat plné jméno, které se dobře vyjímá v podpisu i na vizitce. Mezinárodně je jméno naprosto srozumitelné, což oceňují rodiny s vazbami do zahraničí.