Augustýn

Základem jména je latinské Augustinus, což je odvozenina od jména Augustus. To souvisí se slovesem augere, tedy rozmnožovat, zvětšovat, a s přídavným jménem augustus ve významu vznešený, ctihodný, posvátný. Titul Augustus přijal jako čestné označení první římský císař a od té doby byl spojován s nejvyšší důstojností. Augustinus tedy původně znamenalo cosi jako „patřící k vznešenému“ nebo „malý Augustus“.

Do češtiny se jméno dostalo spolu s křesťanstvím prostřednictvím latiny a církevní tradice. Ve starších českých pramenech se objevuje v podobách Augustin i Augustýn, přičemž délka v poslední slabice se ustálila až později. Občanský kalendář dnes uvádí podobu Augustýn, církevní prostředí a řádová tradice zůstávají spíše u tvaru Augustin.

Příbuzná jsou jména August a Augusta, ženským protějškem je Augustýna neboli Augustina. Ve slovanském prostředí najdeme slovenské Augustín a polské Augustyn, románské jazyky mají italské Agostino a španělské Agustín, které vzniklo hláskovým vývojem z téhož latinského základu.

Datum 28. srpna patří svatému Augustinovi z Hippa, jednomu z největších myslitelů pozdní antiky a otců západní církve. Narodil se v severoafrickém Thagaste, dlouho hledal mezi filozofickými školami a pokřtít se nechal až v dospělosti v Miláně. Jako biskup v Hippu napsal Vyznání a spis O obci Boží, které formovaly evropské myšlení na celá staletí. Zemřel 28. srpna roku 430 a právě den jeho úmrtí se stal dnem jeho památky.

S jeho jménem je spojen řád augustiniánů, který měl v českých zemích silné zázemí. Augustiniánské kláštery patřily ke vzdělanostním centrům a ze starobrněnského opatství vzešel Gregor Johann Mendel. Jméno se proto u nás dlouho drželo hlavně v katolickém prostředí a v rodinách s řemeslnickou a rolnickou tradicí.

V devatenáctém století a v první polovině století dvacátého bylo jméno zcela běžné, často se vyskytovalo v moravských vesnicích. Po válce jeho obliba znatelně opadla a Augustýnů ubývalo, až se stalo jménem, které se spojovalo spíše s generací prarodičů.

Augustýn dnes patří mezi jména, která působí historicky a trochu slavnostně. Vyvolává představu knih, klášterních zahrad a klidné důstojnosti, což je přesně to, co na něm část rodičů oceňuje. Objevuje se mezi jmény, po kterých sahají lidé hledající tvar starobylý, ale ne komický.

Nositel má výhodu v tom, že si může vybrat, jak chce působit. Plné Augustýn zní vážně a slavnostně, kdežto Gusta nebo Gustík je jméno kamarádské a domácké. Ve školní třídě dnes takové jméno nezanikne, protože se s ním člověk potká jen zřídka.