Bedřich

Základem jména jsou dva staroněmecké prvky: fridu ve významu mír, ochrana, bezpečí, a rīhhi, tedy mocný, vládce, bohatý. Dohromady dávají výklad „vládce míru“ nebo „mírumilovný panovník“, případně „ten, kdo chrání a vládne“. Germánská podoba Friduric či Fridurih se v němčině ustálila jako Friedrich a v této formě se jméno rozšířilo po celé Evropě.

Do českého prostředí přišlo jméno z němčiny, nejprve v podobě Fridrich. Z ní se hláskovými změnami vyvinul domácí tvar Bedřich, kde se počáteční f proměnilo v b a skupina uvnitř slova se zjednodušila. Podobnou cestu prošla i jiná přejatá jména, u nichž si čeština upravila neobvyklé souhlásky podle vlastního citu pro zvuk. Právě díky této úpravě dnes Bedřich nepůsobí jako cizí slovo, ale jako plnokrevné české jméno, zatímco na Slovensku zůstala blíž původní podoba Fridrich.

Příbuzná jsou všechna jména odvozená od téhož základu: německý Friedrich, polský Fryderyk, italské a španělské Federico, anglický Frederick nebo francouzský Frédéric. Se stejným prvkem fridu souvisí i ženská jména typu Frída a Frederika, se druhou částí pak například Richard nebo Oldřich. Ženskou obdobou Bedřicha je u nás Bedřiška.

Jméno proslavily především panovnické rody. Nosila je řada německých císařů a králů, mezi nimi Friedrich Barbarossa, a stalo se tradičním jménem pruských vládců. Do českých zemí proniklo už ve středověku, ale skutečný rozkvět zažilo v 19. století, kdy si čeští vlastenci domácí podobu Bedřich vědomě volili jako protiváhu německého Friedricha.

Svátek 1. března vychází z tradice českého občanského kalendáře. Mezi svaté téhož jména patří například biskup Fridrich z Utrechtu, jeho památka se však slaví v jiném termínu, takže březnové datum je dané zvykem kalendářní praxe, nikoli konkrétní legendou. Sousedské kalendáře si vybraly jiný den: Slovensko slaví Fridricha 5. března a Polsko téhož dne Fryderyka.

Pro Čechy je datum příjemně blízko jinému jménu v kalendáři. Bedřich Smetana se narodil na počátku března a jeho popularita jméno v 19. a 20. století držela nad vodou i ve chvílích, kdy germánská jména nebyla v oblibě.

Bedřich dnes patří ke jménům, která znějí důstojně a trochu staromilsky. Většina lidí si ho spojí s hudbou 19. století a s postavami v cylindru, což mu dává jistý šarm, ale novorozencům se dává jen zřídka. Nejčastěji se objevuje tam, kde se drží rodinná tradice a jméno se předává po dědovi nebo pradědovi.

Zkrácené Béďa přitom funguje naprosto moderně a nenuceně, takže malý Bedřich nemusí ve školce nijak vybočovat. Jméno zapadá do vlny návratu starých českých jmen, kde vedle Vojtěcha, Prokopa nebo Vincence nepůsobí nijak výstředně. Přitahuje rodiče, kteří chtějí jméno s domácí historií a zároveň bez rizika, že se ve třídě sejde ve třech exemplářích.