Bohdana

Bohdana je ženská obdoba jména Bohdan a obě vznikla na slovanské půdě spojením slova „Bůh“ a kořene znamenajícího dát, darovat. Význam se dá přeložit jako „Bohem daná“ nebo „dar Boží“. Jméno tedy původně nebylo popisem povahy ani vzhledu, ale vyjádřením vztahu rodičů k narozenému dítěti, které chápali jako dar, o který se neprosí.

Podobně utvořená jména se objevují napříč Evropou, protože myšlenka darovaného dítěte je starší než jednotlivé jazyky. Řečtina má Theodoru a Dorotheu, latina Deodatu a Adeodatu, hebrejština příbuzný motiv v Mattitjahu. Bohdana je jejich slovanská souputnice a právě proto se jí ve starších českých textech často nahrazovala cizí jména se stejným smyslem.

Do češtiny se jméno dostalo domácí cestou a posílilo ho i sousedství s východními Slovany, kde je podoba Bogdana a Bohdana běžná dodnes. V českém prostředí pak jméno podpořilo národní obrození, které slovanská jména s jasným významem vědomě vyzdvihovalo. Blízko k Bohdaně mají i Bohumila, Bohuslava a Bohuna, se kterými sdílí první část jména a někdy i domácí tvary.

Svátek Bohdany připadá v českém občanském kalendáři na 11. ledna. Datum vychází z tradice kalendáře a z rozvržení jmen v novějších českých kalendářích, nespojuje se s jedním konkrétním, obecně známým světcem tohoto jména. Na Slovensku se Bohdana slaví o týden později, 18. ledna, v Polsku vlastní den nemá.

Protože Bohdana významem odpovídá řecké Theodoře, používala se v minulosti při překladech a v církevním prostředí jako její slovanský ekvivalent. Světice jménem Theodora je v křesťanském kalendáři několik, a jejich připomínky tak nepřímo dávaly Bohdaně starší duchovní zázemí.

V českých zemích bylo jméno vždy spíš vzácnější než Bohumila nebo Bohuslava, zato se drželo dlouho a bez výkyvů. Nejvíc dívek dostávalo jméno Bohdana v průběhu 20. století, hodně v jeho druhé polovině, kdy slovanská jména znovu zesílila.

Bohdana dnes působí tradičně, ale ne zaprášeně. Patří ke jménům, která se dávají zřídka a právě tím upoutají, protože se s nimi ve třídě obvykle nesejdou dvě. Nositelky ho často zjednodušují na Danu, což jméno posouvá do všední, praktické polohy, kdežto plná podoba si drží slavnostní tón a hodí se na vysvědčení i na pozvánku.

Rodiče, kteří po Bohdaně sáhnou, většinou hledají jméno s průhledným českým významem a s citem pro slovanskou tradici. Mezi jmény jako Vladana, Radana nebo Bohumila se cítí dobře, a přitom se hravě spojí i s běžnými příjmeními. Nejsilněji zní u žen, které dnes patří ke střední a starší generaci, u novorozených dívek se objevuje spíš jako vědomá volba než jako móda.