Boleslav

Jméno vzniklo ze dvou starých slovanských základů. První část se odvozuje od slova bolje, tedy „více, větší“, druhá od základu slav, „sláva, slavný“. Dohromady se překládá jako „více slavný“ nebo „velmi slavný“. Patří tak do rodiny složených slovanských jmen, jaká se dávala především ve vládnoucích rodech, protože měla svého nositele předem vybavit dobrou povědí.

Boleslav je domácí, nepřevzaté jméno. Nepřišlo k nám z latiny ani z hebrejštiny jako většina kalendářních jmen, ale patří ke jménům, která se v českých zemích užívala od raného středověku. Latinské listiny je zapisovaly jako Boleslaus, odtud pochází i většina cizojazyčných podob. Zeměpisné stopy po něm zůstaly v názvech Stará Boleslav, Mladá Boleslav i v polském Bolesławci.

Blízkými jmény jsou ženská podoba Boleslava a řada dalších slovanských jmen se stejnou druhou částí, například Miroslav, Jaroslav, Vratislav nebo Václav. Se stejnou první částí souvisí polské Bolebor či Bolemír. Právě díky druhé části se Boleslav v češtině pohodlně zkracuje na Slávka, což ho spojuje s celou touto skupinou.

V českém občanském kalendáři má Boleslav svátek 6. září. Datum vychází z tradice kalendáře, nikoli z památky konkrétního svatého, protože světec toho jména se v římském kalendáři neslaví. Dobře to ukazuje srovnání se sousedy: na Slovensku připadá Boleslav na 16. března, v Polsku se Bolesław slaví 19. srpna. Stejné jméno tedy má v každé zemi jiný den, protože o něm rozhodla místní kalendářní zvyklost.

Historická váha jména je v českých zemích mimořádná. Boleslav se jmenovali tři přemyslovští knížata, jimž dějepis dal přezdívky Ukrutný, Pobožný a Ryšavý, a právě za jejich vlády se český stát začal formovat jako pevný celek. V Polsku nesl jméno Bolesław I. Chrabrý, první polský král, a po něm celá řada dalších piastovských panovníků. Jméno tak po celý středověk patřilo k nejvýznamnějším ve střední Evropě.

Právě knížecí lesk ale způsobil, že se Boleslav nikdy nerozšířil mezi obyčejným lidem tak jako Václav nebo Jan. V období národního obrození ho spolu s dalšími slovanskými jmény objevili vlastenci a znovu ho začali dávat svým dětem jako doklad slovanské minulosti.

Boleslav dnes patří k jménům, která působí tradičně až historicky. Většina lidí si ho spojí spíš s kronikou než se školní třídou, a to mu dává jistou vážnost. Rodiče ho vybírají zřídka, a když ano, bývá to vědomé rozhodnutí pro slovanské jméno s dějinami. Malým Boleslavům se v praxi říká Bolku nebo Slávku, takže jméno má hned dvě povahy, jednu okázalou a druhou velmi domácí.

Zkrácené Bolek zní v češtině mnohem uvolněněji a mnozí nositelé ho užívají celý život. Pomáhá tomu i to, že se pojí s populárními osobnostmi a s postavami z kreslených příběhů. Samotné Boleslav se pak objevuje na úředních listinách a při slavnostních příležitostech, kde jeho zvuk vynikne nejvíc.