Bořivoj

Bořivoj patří mezi dvoučlenná slovanská jména, jaká se tvořila spojením dvou významových základů. První část se vykládá ze slovesa se starým významem bojovat, zápasit, druhá část voj znamenala vojsko i válečníka. Celek se proto tradičně překládá jako bojovník nebo ten, kdo bojuje s vojskem. Přesná podoba prvního členu je mezi jazykovědci předmětem debat, někteří v něm vidí souvislost se slovesem bořit, tedy ničit, převažuje ale výklad se slovesem bojovat.

Stejný první základ mají jména Dalibor, Ctibor, Ratibor nebo Bořislav, druhý člen se opakuje v jménech jako Budivoj či Vojmír. Domácí podoba Bořek se osamostatnila natolik, že se dnes běžně užívá jako samostatné jméno a ne každý ji s Bořivojem spojuje.

Do češtiny se jméno nedostalo odjinud, vzniklo přímo na slovanské půdě a v západoslovanském prostředí je doloženo velmi brzy. Živé zůstalo i na jihu Slovanstva, kde se dodnes užívá podoba Borivoj nebo Borivoje, zatímco v západní Evropě obdobu nemá.

Jméno je v českém prostředí nerozlučně spjato s Bořivojem I., prvním historicky doloženým knížetem z rodu Přemyslovců. Podle tradice přijal se svou manželkou Ludmilou křest z rukou arcibiskupa Metoděje a bývá považován za zakladatele křesťanské éry českého státu. Jeho jméno nesl také Bořivoj II., syn Vratislava II., který vládl na přelomu jedenáctého a dvanáctého století.

Bořivoj I. ovšem nebyl prohlášen za svatého, a tak datum 30. července nepřipomíná žádného světce toho jména. Vychází z uspořádání českého občanského kalendáře, do kterého byla v novější době zařazena řada domácích slovanských jmen vedle jmen církevních.

Po středověku jméno z běžného užívání takřka zmizelo a vrátilo je až národní obrození, které v starých přemyslovských jménech hledalo doklad dávné české státnosti. Z té doby pochází i jeho slavnostní, téměř historizující nádech, který si podrželo dodnes.

Bořivoj zní dnes jednoznačně tradičně, dokonce trochu historicky. Vyvolává představu kroniky, knížecího dvora a starých časů, což je pro někoho přednost a pro jiného překážka. Novorozencům se dává jen zřídka, mnohem častěji je slyšet u mužů střední a starší generace.

Pomáhá mu, že má pohodlnou domáckou podobu Bořek, která celé jméno odlehčí a zbaví patosu. Spolu s dalšími slovanskými jmény se pomalu vrací do hledáčku rodičů, kteří hledají jméno domácí, nezaměnitelné a s jasným příběhem.