Čestmír

Jméno patří mezi slovanská dvoučlenná jména, jaká se u nás tvořila odedávna. První část odkazuje ke cti a úctě, druhá ke slovu mír. Obvyklý výklad proto zní ten, kdo ctí mír, případně ten, komu je mír ctí. Vedle toho se objevuje i upozornění, že druhá složka mohla původně znít -měr a souvisela s významem velký či proslulý, jak je patrné u jmen typu Vladimír nebo Jaromír. Oba výklady se nevylučují, dnes převažuje ten první.

Ke stejné rodině jmen patří Lubomír, Jaromír, Vladimír, Kazimír nebo Ratmír, u nichž se mír objevuje jako druhá část složeniny. První složku čest sdílí Čestmír třeba se starým polským Czcibor. Ženskou obdobou je Čestmíra, ta se však v češtině používá jen výjimečně.

Do češtiny se jméno nedostalo z cizího jazyka, je domácího slovanského původu. Na rozdíl od jmen biblických nebo latinských proto nemá skutečné protějšky v západních jazycích a zůstává vázané na české a částečně slovenské prostředí.

Čestmír není jméno světecké a nemá církevního patrona. Do českého občanského kalendáře se dostal až v novější době mezi jmény, která do něj byla doplněna z domácí slovanské zásoby. Datum 8. ledna tak vychází z tradice kalendáře, nikoli z památky konkrétní osobnosti.

Slávu jménu přinesl Rukopis královédvorský, který roku 1817 ohlásil Václav Hanka a který je dnes považován za podvrh. Jedna z jeho epických skladeb líčí, jak vojevůdce Čestmír vede vojsko knížete Neklana proti Vlaslavovi. Obraz statečného bojovníka zapůsobil na národní obrození natolik, že se jméno začalo dávat skutečným dětem a pevně zakotvilo v české jmenné zásobě.

Rozkvět jména spadá především do první poloviny dvacátého století, kdy působilo vlastenecky a zároveň vznešeně. Ve druhé polovině století už se dávalo méně a postupně zvolna vyklidilo pozice ve prospěch kratších jmen.

Čestmír dnes působí tradičně až starosvětsky. Nese v sobě ozvěnu obrozeneckých ideálů a pro mnoho lidí se pojí spíš s generací dědečků než s dětmi v mateřské škole. Novorozencům se dává jen zřídka, a když ano, bývá to volba vědomá, často v rodinách, kde se jméno dědí po předcích.

Zároveň má jméno nespornou důstojnost a nezaměnitelnost. Nikdo je nepřeslechne, nikdo je nesplete s jiným, a domácké tvary Česťa nebo Mírek dodávají jinak vážnému jménu vlídnost. Právě kombinace slavnostního celého tvaru a obyčejné zdrobněliny drží Čestmíra při životě.