Ctibor

Ctibor patří mezi typická slovanská dvoučlenná jména, jaká se u nás dávala knížatům a velmožům. První část vychází ze slova čest, staročesky čsť, druhá ze základu bor, tedy boj, zápas, bránit se. Nejrozšířenější výklad významu proto zní ctný bojovník nebo ten, kdo ctí boj. Někteří vykladači kladou důraz spíš na význam bojovat za čest, obsah je ale v obou případech blízký.

Druhý člen bor spojuje Ctibora s celou rodinou jmen, jako jsou Dalibor, Ratibor, Bořivoj, Sambor nebo Bořek. První člen sdílí se jmény Ctirad a Ctislav. Ve staré češtině se jméno objevovalo v podobách Cztibor a Stibor, protože skupina souhlásek na začátku se mluvčím zjednodušovala. Právě z ní vznikla podoba Štibor, kterou dodnes najdeme v příjmeních a místních jménech.

V polštině má jméno podobu Czcibor a zjednodušené Ścibor, doloženou už v raném středověku. Uherské prostředí přejalo tvar Stibor, který se někdy dává do souvislosti s dnešním maďarským Tiborem. Toto spojení je ale sporné, převažuje výklad, že Tibor vychází z latinského Tiberius.

Devátý květen nemá u Ctibora doloženého světce, datum vychází z tradice českého občanského kalendáře, kam byla slovanská jména doplňována v novější době. Protože byl tento den dlouho státním svátkem s jiným obsahem, jméno v kalendáři trochu zanikalo. Na Slovensku slaví Ctibor později, 13. září, v Polsku vlastní den nemá.

Historicky nejznámějším nositelem je Czcibor, bratr polského knížete Měška I., který se roku 972 podílel na vítězství v bitvě u Cedyně. U nás jméno nosil Ctibor Tovačovský z Cimburka, moravský zemský hejtman a autor takzvané Knihy tovačovské, jednoho ze základních pramenů moravského zemského práva 15. století. Ve stejné době působil v Uhrách mocný šlechtic Stibor ze Stiboric, sedmihradský vojvoda polského původu.

V češtině bylo jméno živé ve středověku, pak na dlouho ustoupilo. Vrátilo se v 19. století spolu s vlnou zájmu o slovanskou minulost, kdy se obrozenci vědomě hlásili ke jménům z kronik a starých listin.

Ctibor působí jednoznačně tradičně, skoro až kronikářsky. Běžné jméno to není a nikdy nepatřilo mezi masově oblíbená, dnes ho volí rodiče, kterým jde o výrazné slovanské jméno bez nádechu módy. Vedle Dalibora nebo Radima zní o něco tvrději a starobyleji, což bývá přesně ten důvod, proč po něm někdo sáhne.

Nositelé se často setkávají s tím, že si jejich jméno okolí plete se Ctiradem nebo s maďarským Tiborem. V praxi to řeší domácké podoby, Ctiborek u dětí a v dospělosti spíš krátké Cťa nebo Bor. Jméno se dobře snáší s příjmeními kratšími a jednodušším rytmem, u dlouhých příjmení může působit těžkopádně.