Dalibor

Jméno vzniklo spojením dvou slovanských základů. První část odkazuje k dálce, druhá k boji, k bránění a potýkání se. Nejrozšířenější výklad proto zní „ten, kdo bojuje v dálce“, tedy muž, který se bije daleko od domova. Někteří vykladači druhou část chápou volněji jako „zápas, vzdorování“, smysl ale zůstává stejný.

Stavba jména je pro slovanskou antroponymii typická. Ke stejné rodině patří Ctibor, Ratibor, Bořivoj nebo Sambor, s první částí zase souvisí Dalimil a řidčeji doložený Dalimír. Ženskou obdobou je Dalibora, která se však u nás objevuje jen výjimečně.

Jméno se udrželo v širším slovanském prostoru. Živé je dodnes hlavně na jihu, v chorvatském a srbském prostředí patří Dalibor mezi běžná mužská jména. V češtině zůstalo od středověku spíš vzácností a nové popularity se dočkalo až díky literatuře a hudbě devatenáctého století.

Nejznámějším nositelem je Dalibor z Kozojed, český zeman popravený roku 1498 za to, že se postavil na stranu vzbouřených poddaných. Vězněn byl v hladomorně na Pražském hradě, které se po něm dodnes říká Daliborka. K jeho příběhu se váže pověst, že se ve vězení naučil hrát na housle a lidé se pod věží scházeli, aby ho slyšeli. Z toho vzešlo rčení „nouze naučila Dalibora housti“.

Právě tento příběh jméno vzkřísil. Romantické devatenácté století v něm našlo ideál nespravedlivě stíhaného hrdiny a Bedřich Smetana mu roku 1868 věnoval operu Dalibor. Po ní se jmenoval i významný český hudební časopis. Jméno tak získalo vlastenecký a umělecký nádech, který mu zůstal.

Svátek 4. června nepřipomíná žádného svatého, datum vychází z tradice českého občanského kalendáře. Na Slovensku slaví Dalibor 20. ledna, v Polsku vlastní den nemá.

Dalibor působí jako jméno s minulostí, ale ne zaprášené. Svůj vrchol zažil ve druhé polovině dvacátého století, kdy se dával štědře, dnes se s ním častěji potkáte u mužů středního věku než u malých kluků. Zní pevně, česky a trochu literárně, což mu dodává vážnost bez nadutosti.

Mezi novorozenci se objevuje spíš vzácně, obvykle v rodinách, které mají rády slovanská jména nebo drží rodovou tradici. Výhodou je, že se nedá splést s ničím jiným, má jasné skloňování a dobře fungující domácké podoby. Nevýhodou zůstává neodbytná asociace s houslemi a hladomornou, se kterou se každý Dalibor dřív nebo později setká.