Dobromila

Jméno patří k typu slovanských dvojčlenných jmen, která spojovala dva významově příznivé základy. První část odkazuje na dobro, druhá na slovo milý, tedy laskavý a drahý. Celek se nejčastěji vykládá jako „dobrá a milá“, případně „ta, která miluje dobro“. Výklad je u tohoto jména neobvykle přímočarý, protože oba základy jsou v češtině stále živé.

Podobně stavěná jsou jména Bohumila, Ludmila, Vlastimila či Radomila, kde se stejný základ mil- pojí s jiným prvním členem. Ze základu dobro- vyrostla celá skupina jmen, například Dobroslav a Dobroslava, Dobromír a Dobromíra nebo mužský protějšek Dobromil. Ve starších českých písemných pramenech se objevují i krátké domácí podoby typu Dobruše, které ukazují, že se s takovými jmény běžně pracovalo jako s živou zásobou.

Do širšího povědomí v češtině se Dobromila dostala hlavně v době národního obrození. Tehdy se slovanská jména cíleně oživovala a stavěla proti jménům latinského a řeckého původu, protože byla průhledná, domácí a dala se snadno vysvětlit. Dobromila byla v tomto ohledu ideální volbou, její význam nepotřeboval slovník.

S tímto jménem je nejtěsněji spojena Magdalena Dobromila Rettigová, spisovatelka a autorka slavné Domácí kuchařky. Jméno Dobromila nedostala při křtu, přijala je v obrozeneckém duchu jako druhé jméno a nesla je tak důsledně, že se stalo součástí její literární identity. Díky ní se Dobromila v Čechách zapsala do obecného povědomí víc než skrze kohokoli jiného.

Žádná svatá Dobromila v církevním kalendáři není, datum vychází z tradice českého občanského kalendáře. Na 5. února připadá v církevním kalendáři svatá Agáta, jejíž řecké jméno znamená „dobrá“, a nejrozšířenější vysvětlení proto spojuje Dobromilu právě s tímto významovým překladem. Šlo o obvyklý obrozenecký postup, kdy se ke jménu cizího původu hledala domácí obdoba se stejným smyslem.

Slovenský kalendář dává Dobromile vlastní den 28. října, v Polsku samostatný den nemá, i když podoba Dobromiła tam existuje. Rozdílná data ukazují, že jméno se do kalendářů dostávalo dodatečně, každý národ si je zařadil po svém.

Dobromila dnes patří mezi jména vzácná a slavnostní. Působí knižně, lidé ji spojují s obrozením a s Rettigovou, což jí dodává důstojnost, ale také trochu odstup. Rodiče, kteří si ji vyberou, obvykle vědomě hledají slovanské jméno s jasným významem a nebojí se, že je bude potřeba občas zopakovat nebo vyhláskovat.

V každodenním provozu se dlouhá podoba často zkracuje, nejčastěji na Dobrušku nebo Milu. Právě zdrobněliny jméno udržují měkké a přátelské, zatímco plná Dobromila zůstává pro úřady, gratulace a slavnostní chvíle. Jako druhé jméno se objevuje i u lidí, kteří chtějí navázat na rodinnou nebo kulturní tradici.