Emilie

Emilie vychází z latinského Aemilia, což byla ženská podoba rodového jména Aemilius. Aemiliové patřili ke starým a vlivným římským rodům, takže jméno původně neoznačovalo vlastnost člověka, ale příslušnost k rodině. Až později se začalo vykládat významově.

Nejrozšířenější výklad spojuje jméno s latinským aemulus, tedy soupeřící, snaživý, horlivý. Odtud pochází i význam uváděný v kalendáři, horlivá a soutěživá. Etymologie ovšem není úplně jistá, u starých římských rodových jmen se často uvažuje o ještě starším, etruském základu, jehož smysl se nedochoval.

Do češtiny se jméno dostalo přes latinu a církevní kalendář, silně je podpořila také němčina a francouzština v 18. a 19. století. Mužskou obdobou je Emil, blízko stojí Emiliána a Emílie jako pravopisná varianta. Ema je jméno původně jiné, germánské, ale u nás se dávno používá i jako zkrácená podoba Emilie, takže se obě jména v běžné mluvě prolnula.

Datum 24. listopadu vychází z tradice českého a slovenského občanského kalendáře, kde stojí Emílie vedle stejného dne na Slovensku. V Polsku má Emilia svátek jinde, 30. června, což ukazuje, jak volně se jednotlivé kalendáře v přiřazování dnů rozcházejí.

Z nositelek jména je v církevní tradici nejznámější svatá Emmelia, matka svatého Basila Velikého a svatého Řehoře Nysského, uctívaná jako vzor zbožné matky. Její památka se ovšem slaví jinak, takže listopadový termín je záležitostí kalendářní zvyklosti, ne přímé vazby na jednu světici.

V českých zemích zažila Emilie největší slávu v 19. století a v prvních desetiletích 20. století. Byla to volba měšťanských rodin, jméno vzdělaných žen, učitelek a spisovatelek. Po druhé světové válce ustoupilo do pozadí a teprve v posledních letech se vrací, často v kratší podobě Ema.

Emilie dnes působí tradičně, ale ne zaprášeně. Patří do skupiny jmen, která se vrátila z prababiččiných fotografií a znovu se dávají malým dětem, protože zní zvukově jemně a zároveň vážně. Rodiče ji často volí právě proto, že nabízí dvě různé polohy, oficiální Emilii do vysvědčení a domácí Emu nebo Emilku na hřiště.

Zajímavá je dvojí životnost jména. Ve vyšších ročnících se s Emiliemi potkáte málokdy, zato mezi nejmenšími dětmi jde o jméno běžné a oblíbené. Staré paní Emilie a čerstvě narozené Emilky tak tvoří dva odlišné světy jednoho jména.