Ester

Podoba Ester pochází z hebrejského Ester, jak se v Starém zákoně jmenuje židovská dívka, která se stala perskou královnou. Nejrozšířenější výklad ji spojuje s perským setáre, tedy „hvězda“, což odpovídá i údaji českého kalendáře. Vedle toho existuje starší a dnes už méně přijímaný názor, že jméno souvisí s babylonskou bohyní Ištar. Etymologie tedy není zcela jednoznačná, ale význam „hvězda“ je ten, který se drží a který jméno provází.

Zajímavé je, že biblická Ester měla podle textu ještě hebrejské jméno Hadasa, které se vykládá jako „myrta“. Ester bylo jméno, které dostala u dvora, a právě to se rozšířilo dál. Do evropských jazyků se dostalo s překlady Bible, proto se s ním potkáme v celé Evropě v podobách Esther, Estera i Eszter.

Do češtiny se jméno dostalo jako jméno biblické, nikoli lidové. Dlouho se drželo v židovských rodinách a v prostředí ovlivněném čtením Písma, tedy zejména u protestantů. Blízké jsou mu jen jména se stejným obrazem, jako latinské Stella nebo řecké Asteria, příbuznost je ale významová, ne tvarová.

Ester je jedna z nejsilnějších ženských postav Starého zákona. Podle biblické knihy, která nese její jméno, zachránila svůj lid před vyhlazením tím, že se odvážila předstoupit před krále Achašveroše. Na její památku se slaví židovský svátek Purim, veselý a hlasitý, s maskami a pečivem. Odtud pochází i to, že jméno nikdy nepůsobilo jako pouhá ozdoba, ale jako jméno s příběhem o odvaze.

Datum 19. prosince vychází z tradice českého kalendáře, do něhož bylo jméno zařazeno mezi jména biblická. Do adventního týdne před Vánocemi patří dobře, protože se v tomto období odedávna připomínají starozákonní předkové a hvězda je symbol, který k němu přirozeně patří. V Polsku má Estera svátek 7. července, na Slovensku vlastní den nemá.

V českých zemích se Ester po většinu dvacátého století dávalo spíš vzácně a působilo výrazně, téměř literárně. Od devadesátých let se to změnilo a jméno se stalo běžnou a oblíbenou volbou, aniž by ztratilo svou jasnou, nezaměnitelnou barvu.

Ester dnes patří mezi jména, která zvládnou být tradiční i moderní zároveň. Má za sebou biblickou historii, ale zní krátce a čistě, bez zdrobňující koncovky, takže se dobře nosí od školky až do dospělosti. Rodiče po něm sahají často tehdy, když chtějí jméno známé, ale ne opotřebované.

Pomáhá mu i to, že je snadno vyslovitelné v cizině a v mnoha jazycích se píše skoro stejně. V češtině se běžně nechává nesklonné, což mu dodává trochu strohosti, kterou mnozí vnímají jako eleganci. Domácí Esterka pak přidá teplo, kdykoli je potřeba.