Evelína

Český kalendář odvozuje jméno Evelína z keltského základu s významem „světlo“ a připouští také druhý výklad, totiž souvislost s hebrejským jménem Eva ve významu „životodárná“ nebo „živá“. Etymologie je opravdu sporná a jednoznačnou odpověď neposkytuje ani odborná literatura.

Nejrozšířenější výklad vede přes normanskou francouzštinu. Podoba Aveline byla zdrobnělinou starého germánského jména Avila a s Normany se dostala do Anglie, kde se ustálila jako Evelyn. Angličtí a francouzští uživatelé si ji později spojili s biblickou Evou, a tak se k jménu přilnul i význam odvozovaný z hebrejštiny. Do češtiny jméno přišlo z německého a anglického prostředí, hlavně v době romantismu, kdy se u nás četly překlady zahraničních románů.

Blízkými jmény jsou Eva, anglická Evelyn, polská Ewelina a starší románská Avelina. V matrikách se u nás objevuje i psaní Evelýna a Evelyna, které vypadá elegantněji, ale v běžném zápisu dnes vede podoba Evelína.

Datum 29. srpna vychází z tradice českého kalendáře. Žádná světice tohoto jména není s tímto dnem pevně spojena, církevní kalendář si na konci srpna připomíná umučení Jana Křtitele. Evelína se tedy řadí k jménům, která do civilního kalendáře přišla později a datum jim bylo přiděleno podle volného místa a podle zvyku.

V českých zemích patřila Evelína dlouho k jménům vzácným a trochu salonním. Objevovala se spíš ve městech, v prostředí, které mělo blízko k německy a francouzsky psané literatuře, a působila jako jméno z románu. Teprve ve druhé polovině dvacátého století se dostala mezi jména, která rodiče volí bez pocitu výjimečnosti.

Na Slovensku ani v Polsku nemá Evelína vlastní den v kalendáři, i když polská podoba Ewelina je tam běžně užívaná a dobře známá.

Evelína dnes působí zároveň tradičně i moderně. Základ Eva je českému uchu důvěrně známý, prodloužená podoba mu ale dává měkkost a trochu cizokrajný lesk. Rodiče ji volí často právě proto, že není všední, a přitom se dobře vyslovuje doma i v zahraničí, kde stačí malý posun k Evelyn nebo Evelině.

Mezi dětskými jmény se Evelína drží v tiché, stabilní oblibě a objevuje se spolu s Amélií, Adélou nebo Eliškou. Nositelky bývají dvě generace od sebe, od žen v nejlepších letech až po malé Evelínky ve školkách, a jméno díky tomu nezní ani staromódně, ani jako módní výstřelek.