Gita

Náš kalendář řadí Gitu k jménům germánského okruhu, a to proto, že se k nám dostala přes německé prostředí. Německé Gitta a Gitte jsou domácké podoby jména Brigitte, podobně jako maďarská Gitta stojí za jmény Brigitta a Margit. Z hovorové zkratky se postupně stalo samostatné jméno, které se začalo zapisovat do matrik bez ohledu na svůj původní základ.

Význam Gity proto závisí na tom, které jméno se za ní skrývá. Pokud jde o Brigitu, míříme ke keltské bohyni a irské svaté Brigitě, jejíž jméno se vykládá nejčastěji jako „vznešená“ nebo „vysoká“. Pokud jde o Markétu, dostaneme se k řeckému slovu margarítés s významem perla. Oba výklady jsou doložené a vedle sebe se pokojně snesou, protože Gita si cestu k samostatnosti prošlapala sama.

Za zvláštnost lze označit shodu se sanskrtským gítá, tedy zpěv nebo píseň, které známe z názvu Bhagavadgíta. S evropskou Gitou jazykově nesouvisí, jde o náhodnou souzvučnost dvou různých světů. Příbuznými jmény zůstávají v češtině Brigita, Markéta, Margita, Réta a severská Birgitta či Britta.

Gita se v českém občanském kalendáři objevuje 10. června. Nejde o den zasvěcený konkrétní svaté Gitě, datum vychází z tradice kalendáře a z dodatečného doplňování oblíbených kratších jmen do volných pozic. Původní světecké dny patří jménům, ze kterých Gita vyrostla, tedy Brigitě a Markétě, která má svůj vlastní letní den v červenci.

V českých zemích se Gita dlouho používala jen jako familiární oslovení. Teprve ve dvacátém století, kdy do módy vstoupila krátká jména s jasným zvukem, se začala zapisovat samostatně. Nejsilněji zněla ve druhé polovině dvacátého století, kdy ji nosily ženy, které se v úředních dokladech často psaly jako Brigita, ale doma je nikdo jinak než Gita neoslovoval.

Gita dnes zní zároveň retro a svěže. Připomíná ženy z generace babiček a maminek, ale díky své krátkosti se drží dobře i mezi současnými dvouslabičnými jmény, která rodiče vyhledávají kvůli snadné výslovnosti a tomu, že se nedají dál zkracovat.

Jako samostatné jméno se u novorozenců objevuje zřídka, mnohem častěji ji nosí ženy zapsané jako Brigita nebo Markéta, pro které se Gita stala běžným jménem v každodenním životě. Kdo ji dnes dceři vybere, sází na jméno, které si okolí okamžitě zapamatuje a nikde ho nepotká v každé druhé třídě.