Původ a význam jména Laura
Jméno pochází z latinského laurus, vavřín, strom, jehož větvemi se v antice věnčili vítězové a básníci. Laura je tedy „vavřínem ověnčená“, vítězná. Stejný základ mají jména Vavřinec, Laurencie, Lorenzo a Lorena.
Do evropských jazyků se jméno rozšířilo díky Petrarkovi, který ve 14. století opěvoval Lauru v Sonetech. Od té doby je běžné v Itálii, Španělsku, Francii i v anglickém světě. V češtině se uchytilo v 19. století a dodnes se nepřekládá, jen se česky skloňuje.
Historie a proč se slaví 1. června
Svátek 1. června přidělil občanský kalendář, slovenská Laura slaví 5. června, polská 17. června. Církevní kalendář zná svatou Lauru z Córdoby, mučednici 9. století, jejíž památka připadá na 19. října.
V Čechách bylo jméno dlouho vzácné a působilo šlechticky, rozšířilo se až po roce 1990 s vlnou mezinárodních jmen. Dnes patří k oblíbeným jménům novorozených holčiček.
Domácké tvary a zdrobněliny
Jak se nositelkám jména Laura říká doma a mezi přáteli.
- Laurinka
- Lauri
- Laurka
- Lauruška
- Lóra
Laura v cizích jazycích
- slovensky
- Laura
- polsky
- Laura
- anglicky
- Laura
- německy
- Laura
- francouzsky
- Laure
- italsky
- Laura
- španělsky
- Laura
- maďarsky
- Laura
Slavné nositelky jména Laura
- Laura de NovesPetrarkova múza, adresátka jeho sonetů.
- Laura PausiniItalská zpěvačka.
- Laura Ingalls WilderováAmerická spisovatelka, autorka knih o domku v prérii.
Jméno Laura dnes
Laura je dnes jméno, které se objevuje ve školkách čím dál častěji, protože rodiče hledají něco, co zní stejně v Praze i v Miláně. Nemá české zdrobněliny zakořeněné generacemi, ale Laurinka se ujala rychle.
Počty nositelů schválně neuvádíme, pokud pro ně nemáme úřední zdroj s rokem. Všechna jména.